Archiv štítku: vyhlídka

Výlet na neděli

Rousínov – Slavkov u Brna

Plán cesty byl jednoduchý, dojet autobusem do Rousínova, dojít do Slavkova, a ze Slavkova se po obědě vydat zpět směrem na Brno.

Atraktivní cíle – Austerlitz

Myšlenka to byla pěkná, cílů bylo hned několik. Na půl cesty jsme měli vyhlídku u kapličky sv. Urbana nad Slavkovem, která je moc pěkně zrenovovaná, chvilku jsme tam poseděli, celkem těžce foukalo. Dále jsme se vydali dolů do Slavkova, průvodcem nám byla křížová a dosti blátivá cesta.

Dalším cílem byla Vyhlídková věž Slavkov, která se nachází na kraji golfového hřiště. Ta byla celkem vtipná, jelikož jde o stavbu, která vám poskytne rozhled z asi 8metrové výšky, takže vidíte pěkně akorát to golfové hřiště, ale například i ona kaple sv. Urbana pohledem z této věže vypadá pěkně, ač je nad vámi v kopci.

slavkovský zámek pohledem z věže na golfovém hřišti
Výhled z věže směrem na zámek Austerlitz

Zastavení v zámecké zahradě umožnilo prohlédnout si tuto pěknou zahradu v její kráse předtím, než vypukne jaro, což je sice trochu bezobsažné, ale i tak svým způsobem zajímavé.

Následoval oběd v Pivovaru Slavkov, který vám doporučím co se týká piva, ale narazili jsme na špatnou směnu, kde by se o kuchařském umění šéfa kuchyně dalo pochybovat. Obecně nám to mírně pokazilo závěr výletu.
Tedy nejlepší je dát si pouze pivo, a nebo nebýt alergik, nemít požadavky na zm. úpravy jídla (např. špagety bez toho sýra) a nedávat si pečené brambory, protože pečené budou spálené ve fritézé, což je dost nechutné. I ta omáčka z lišek byla spíše kořením a vodou spojená mouka, která v omáčce od profesionála nemá v tomto hrudkovitém množství co pohledávat.

 

Sdílejte

Výlet na Hlínu

Procházka na rozhlednu
Vladimíra Menšíka

už před několika lety dostal jsem ideu, že bychom mohli s bandou objezdit a obchodit místa a obce se zajímavým názvem.
Obce jako jsou Řitka, Peklo, nebo místa jako je třeba Ďáblova prdel apod.

Vydal jsem se jednu pěknou neděli s přítelkyní na výlet. Z Brna jsme jeli vlakem na Silůvky, kde jsme vystoupili a šinuli si to lesní cestou po modré turistické značce směrem k obci jménem Hlína, která se nachází nedaleko Ivančic. Ve Hlíně se nachází zajímavá stavba, kterou je Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně. Vladimír Menšík byl rodákem od Ivančic, tedy proč mu nepostavit rozhlednu.
Foukalo sice více, než byste si přáli na rozhled z rozhledny, ale musím z toho místa všem výhled doporučit.

Samotná stavba je také úchvatným dílem, navíc útroby schodiště jsou lemovány informace o okolí a fotografiemi Menšíka.

Z Hlíny jsme se pak vydali cestou do Ivančic, ke kterým dojdete z té správné strany, abyste sešli do Ivančic po křížové cestě, takže vidíte i něco z kulturních památek.

Na pěknou neděli či jiný volný den můžu tento výšlap doporučit, je to jistě pěkný výlet i pro rodinku s chodícími dětmi.

turistická známka z rozhledny na hlíně
turistická známka z rozhledny na hlíně
Sdílejte

Ostrá Horka – rozhledna u Soběšic

Výlet na Ostrou Horku
rozhlednu u Soběšic

docela nedávno jsme se s přáteli rozhodli udělat si kratičký výlet na nedaleký vrchol a rozhlednu na něm. Rozhledna se jmenuje Ostrá Horka.

Ostrá Horka - Soběšice
Rozhledna Ostrá Horka – Soběšice foto: (c) rozhledny.webzdarma.cz

Na tuto rozhlednu jsme se vydali jednu pěknou zářijovou neděli, výchozím bodem naší krátké expedice byla konečná zastávka linek MHD u nádraží v Brně – Králově Poli, hantec: v Kéniku u Role, odkud jsme se vydali krátce kolem kolejí a pak přes mostek směrem k turistické žluté trase.
Při cestě jsme potkali malou zahrádku – restaurační zařízení – pro cyklististy a turisty, kde jsme si hned tak ze startu dali škopek, aby se nám lépe šlapalo do očekávaného kopečka.
Po žluté do kopce jsme sice šli, ale cesta byla velmi dobře schůdná, často se střídal výstup s mírnou rovinkou. Minuli jsme při výstupu jednu studánku – Studánku Járy Cimrmana. Po necelé hodině jsme již došli k Soběšicím a jejich části místně zvané Růženec, kudy jsme již mezi rodinnými domy došli k finálnímu asi 300 metrovému výstupu k samotné rozhledně Ostrá Horka.

U rozhledny se dole nachází první triangulační bod ČR, na jehož připomínku je tento bod nikoliv kamenem v zemi, ale pomník připomínající žulový blok.
Rozhledna sama je dvojplošinová kovová konstrukce s točitými schody, který je celkem 90, takže nic extrémně náročného, ovšem i přesto, že se rozhledna tyčí jen do výše 19m, tak při faktu, že její základna je 405 m.n.m. je zní pěkný výhled na Brno a okolí.
Nahoře na horní plošině se nacházejí i tabulky, které Vám pomohou se orientovat v tom, co kde můžete v dáli vidět.

Jako krátký výlet i pro rodinku s malými dětmi mohu tuto trasu doporučit. Celková pěší délka na rozhlednu byla cca 6 km.

Sdílejte

Rozhledna Babí Lom

Výlet na rozhlednu Babí Lom

sobotní den s vyhlídkou moc pěkného počasí, proč se nejít projít na rozhlednu? Otázka byla dávno již zodpovězena, vydali jsme se na Rozhlednu Babí Lom, která se nachází 8km chůze od Hypermarket Globus v Brněnských Ivanovicích.
Měli jsme kliku nejen na počasí, ale i na zvířenu, kterou jsme měli tu možnost pozorovat, jelikož při cestě z Globusu směrem na Lelekovice jsme potkali několik rybníků určených pro chov. Tyto rybníky sice mírně zapáchali, nicméně na jejich hladinách se prohánělo velké množství malých kačenek. A okolo rybníčků zas spousta maminek s dětmi, člověk by řekl, že si tam všichni dali sraz.

Neduhou této cesty bylo, že jsme neustále měli v zádech nějaké cyklisty, kteří – jak je to jejich zvykem – nedají člověku o sobě ani vědět.
Poslední kilometr a půl cesty bylo stoupání, příkré stoupání. Dokonce jsme si mírně zašplhali po přírodních schodech různých velikostí, jak už název Lom napovídá, lezli jsme trochu po kamení, ovšem nahoře na nás čekala rozhledna, s točitým schodištěm a asi 120 schody a byli jsme navrchu. Viděli jsme ten úžasný pohled na celé Brno, Kuřim, Čebín a přilehlé vesničky a maloměstečka.

bali lom rozhledna
Rozhledna Babí Lom (foto: (c) mapy.cz)
vyhled z babi lom
Výhled z Babího Lomu z rozhledny

Cestou zpět jsme šli asi kilometr po kammeném terénu, sem tam jsme chvíli lezli po kamení, sem tam to bylo jako přírodní schody, sem tam jsme přelézali nějaký spadlý strom či větev, ale v pohodičce.

Vydali jsme se jednoduchým klesáním dolů k polím a přes pole (cestou mezi poli) jsme došli až do Kuřimi, kde jsme se zastavili na zasloužený obědový skopíček. A už jsme plánovali další část výletu pro cestu zpět do Brna.

Sdílejte