Archiv štítku: rozhledna

Výlet na neděli

Rousínov – Slavkov u Brna

Plán cesty byl jednoduchý, dojet autobusem do Rousínova, dojít do Slavkova, a ze Slavkova se po obědě vydat zpět směrem na Brno.

Atraktivní cíle – Austerlitz

Myšlenka to byla pěkná, cílů bylo hned několik. Na půl cesty jsme měli vyhlídku u kapličky sv. Urbana nad Slavkovem, která je moc pěkně zrenovovaná, chvilku jsme tam poseděli, celkem těžce foukalo. Dále jsme se vydali dolů do Slavkova, průvodcem nám byla křížová a dosti blátivá cesta.

Dalším cílem byla Vyhlídková věž Slavkov, která se nachází na kraji golfového hřiště. Ta byla celkem vtipná, jelikož jde o stavbu, která vám poskytne rozhled z asi 8metrové výšky, takže vidíte pěkně akorát to golfové hřiště, ale například i ona kaple sv. Urbana pohledem z této věže vypadá pěkně, ač je nad vámi v kopci.

slavkovský zámek pohledem z věže na golfovém hřišti
Výhled z věže směrem na zámek Austerlitz

Zastavení v zámecké zahradě umožnilo prohlédnout si tuto pěknou zahradu v její kráse předtím, než vypukne jaro, což je sice trochu bezobsažné, ale i tak svým způsobem zajímavé.

Následoval oběd v Pivovaru Slavkov, který vám doporučím co se týká piva, ale narazili jsme na špatnou směnu, kde by se o kuchařském umění šéfa kuchyně dalo pochybovat. Obecně nám to mírně pokazilo závěr výletu.
Tedy nejlepší je dát si pouze pivo, a nebo nebýt alergik, nemít požadavky na zm. úpravy jídla (např. špagety bez toho sýra) a nedávat si pečené brambory, protože pečené budou spálené ve fritézé, což je dost nechutné. I ta omáčka z lišek byla spíše kořením a vodou spojená mouka, která v omáčce od profesionála nemá v tomto hrudkovitém množství co pohledávat.

 

Sdílejte

Rozhledna Járy Cimrmana

Výlet do Březové nad Svitavou

zorganizovali jsme si malý výlet na Dobře utajenou rozhlednu Járy Cimrmana, která se nachází u Březové nad Svitavou.
Z Brna je to výhodné jet nad celoIDSkové jízdenky, které o víkendu platí pro dvě dospělé osoby, dostanete se tak na velmi přijatelnou cenu jízdného. Výhodné tedy je jet v sudém počtu.

Na to, že výlet jsme udělali koncem listopadu, bylo pěkné pozdimní  počasí, část cesty pod mrakem, část cesty na lehce podmáčené lesní cestě, ale nic s čím bychom si nedovedli poradit.

Z nádraží v Březové na Svitavou jsme se vydali po červené, ale jen kousek, protože u první odbočky, která ukazovala k naučné stezce jsme se z červené odpojili. Stezka šla polní/lesní cestou nad Zářečí směrem do kopce, kde když jsme dosáhli na kraj lesa navcholu kopce, již se nám naskytnul pohled na rozhlednu v dáli.

Rozhledna Járy Cimrmana z dálky
Rozhledna z dálky
Výhled - Březová nad Svitavou
Výhled na les nad nádrařím

Nyní už nás žádné velké stoupání nečekalo, potkali jsme dva panely s informacemi od okolí řeky Svitavy a místní fauně a flóře,

Břízy v lese na Březovou
Břízy v lese na Březovou

a šli jsme výletnickým krokem na rozhlednu, která se opravdu oficiálním názvem jmenuje Dobře utajená rozhledna Járy Cimrmana.

Rozhledna Járy Cimmana u Březové nad Svitavou
Rozhledna Járy Cimmana u Březové nad Svitavou
Výhled z rozhledny Járy Cimrmana
Výhled z rozhledny
Výhled z rozhledny Járy Cimrmana 2
Výhled z rozhledny Járy Cimrmana
Pohled dolů z Rozhledny Járy Cimrmana
Pohled dolů z Rozhledny Járy Cimrmana

Pod rozhlednou je altánek kde se můžete posadit a baštit svoji výletnickou svačinku, kterou jen fajn že jsme měli s sebou, protože brzy jsme se dozvěděli, že v Březové nad Svitavou o víkendu nenajdete otevřenou hospůdku před 15:00. Takže žádný oběd a pivko.

Po cestě dolů z rozhledny jsme šli dál po naučné trase a potkali jsme lanový park, kde jsme se relativně vydováděli, hlavně asi proto, že dřevěné části jak byly navlhlé, tak ještě klouzali, což umocňovalo lehce náročnost dráhy, která ovšem není příliš komplikovaná.
Je ale perfektním zpestřením výletu do těchto končin.

Pak jsme překročili Svitavu, která v Březové připomíná malý potok, a po zjištění, že nikde nenajíme jsme šli přes Březovou na vlak a jídlo jsme dali až v Brně.

Svitava v Březové nad Svitavou
Svitava v Březové nad Svitavou
Sdílejte

Svatomartinské víno v Zaječí

Výlet za Svatomartinským vínem
do Zaječí

Byli jsme se s přáteli projít o víkendu do Zaječí.
Nahrávalo nám počasí, dost možná jsme zažili poslední pěkný listopadový den, protože teď už má být hodně sychravo.

Do Zaječí jsme dojeli vlakem, od vlaku jsme se vydali po zelené do Zaječí, kde jsme obdivovali krásu gotického kostela sv. Jana Křtitele.

Kostel sv. Jana Křtile v Zaječí
Kostel sv. Jana Křtile v Zaječí

Od tohoto monumetnálního architektonického díla, jehož velikost je ještě umocněna tím, že kdykoliv na něj koukáte, tak prakticky koukáte z podhledu, jsme pokračovali po zelené turistické trase na rozhlednu Maják, která je nedaleko. Při pochodování po schodech na vrchol jsem si říkal, že dnes nás to odfoukne, bylo velmi větrno.

rozhledna Maják, pod Přítluckou horou
rozhledna Maják, pod Přítluckou horou

Po proohlédnutí si okolní krajiny z vrcholu rozhledny, vydali jsme se směrem k další rozhledně kterou najdete v Zaječí, rozhledně Dalibor.

pohled od rozhledny Maják směrem na rozhlednu Dalibor
pohled od rozhledny Maják směrem na rozhlednu Dalibor

Rozhledna Dalibor je na fotografii tou bílou věží na pravé straně.
Po cestě jsme také viděli vinaře jak hlídají trsy vína, ze kterého brzy bude víno Ledové.

rozhledna Dalibor a Retro Gril restaurant v Zaječí
Přibližujeme se k rozhledně Dalibor

Rozhledna Dalibor je opravdu zajímavou stavbou, která se nachází v blízkosti Retro Gril Restaurantu a hotelu v Zaječí. Je atrakcí pro místní hosty a musím říct že poskytuje pěkný pohled na okolní krajinu a ze siluety Dívčího hrádku a pod ním se nacházející obce máte dojem, že jste se vrátili do středověku a sledujete opevnění nad městem v předvečer vnešené bitvy.

pohled z rozhledny Dalibor
Z rozhledny Dalibor, v pozadí je vidět rozhledna Maják

V Retro Gril Restaurantu (na obrázku) jsme se poté zastavili na Svatomartinské menu, dali jsme si husičku v různých úpravách a ochutnali pár deci mladého Svatomartiského vína.
Až na drobné zmatky v tom kdo co objednal, a někdy v rychlosti personálu jsme byli velmi spokojeni, jídlo bylo prvotřídní a víno bylo dobré. Výlet do Zaječí, nejen za Svatomartiským vínem, mohu velmi doporučit.

 

Sdílejte

Výlet na rozhlednu Na Pekelném kopci

Výprava na Pekelný Kopec

první červnovou neděli jsme se s vedoucími a s dětmi, kdy vedoucí byli tentokrát v početní převaze, vydali na výlet do Třebíče, u kterého je tzv. Pekelný stezka, která vás zavede na rozhlednu Na Pekelném kopci.

Vlakem do Třebíče

Do Třebíče jsme se navíc vydali vlakem Českých drah s označením R666, což už jako samotné nám přišlo dosti pekelné. Navíc to byla po čertech vtipná náhoda, jelikož tento vlak jsme plánovali termínově, ozn. jsme si všimli až na nádraží.

Pekelný rychlík
Pekelný rychlík

Když jsme dojeli do Třebíče, tak jsme se rozkoukali kudy kam, a šli jsme od nádraží směrem k autobusáku, kde jsme očekávali že se napojíme na zelenou turistickou značku, abychom mohli doputovat do našeho cíle po té správné cestě.

Jeden z prvních ukazatelů  v Třebíči, co jsme potkali
Jeden z prvních ukazatelů v Třebíči, co jsme potkali

Pěšky na rozhlednu

Cesta vedla kolem rozcestníku ulic Smrtelné a Hasskova, což také znělo docela čertovsky. 🙂
Po zelené trase od autobusového nádraží jsme šli Libušiným údolím, které nad sebou mělo mostek s pěší cestou a podél trasy údolím se vlekla pstruhůplná říčka.

Most nad Libušiným údolím v Třebíči
Most nad Libušiným údolím v Třebíči
ve vodě bylo hodně rybek
ve vodě bylo hodně rybek

Naše putování bylo lemováno stromy, takže i v běžně umorném 30° vedru se to dalo ve stínu v pohodě projít. U jednoho z průchozích bodů cesty jsme pak uhnuli na pěšinu mezi poli, kde na nás asi 1,5 km smažilo Slunce, než jsme se zase ukryli pod větve okolních stromů lesa, který již byl na cílovém kopci, Pekelném vrchu.

Rozhledna Na Pekelném kopci

Rozhledna v cíli našeho putování byla naprosto betelná, nebo úžasná jestli chcete, je to pěkná nová stavba, poskytující rozhled na všechny světové strany nad pole, lesíky, remízky, na hrad, na Třebíč, a v dáli i na několik dalších rozhleden. Trasa je vhodná i pro cyklovýlet.
Pod rozhlednou je i přístřešek s lavičkou, který jsme ocenili kvůli stínu a možnosti sníst si tam vrcholovou svačinku.

Tento výlet doporučuji 🙂 a jestli to bylo opravdu do pekelného kopce, se nechte překvapit!

Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče
Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče
Sdílejte

Výlet na Hlínu

Procházka na rozhlednu
Vladimíra Menšíka

už před několika lety dostal jsem ideu, že bychom mohli s bandou objezdit a obchodit místa a obce se zajímavým názvem.
Obce jako jsou Řitka, Peklo, nebo místa jako je třeba Ďáblova prdel apod.

Vydal jsem se jednu pěknou neděli s přítelkyní na výlet. Z Brna jsme jeli vlakem na Silůvky, kde jsme vystoupili a šinuli si to lesní cestou po modré turistické značce směrem k obci jménem Hlína, která se nachází nedaleko Ivančic. Ve Hlíně se nachází zajímavá stavba, kterou je Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně. Vladimír Menšík byl rodákem od Ivančic, tedy proč mu nepostavit rozhlednu.
Foukalo sice více, než byste si přáli na rozhled z rozhledny, ale musím z toho místa všem výhled doporučit.

Samotná stavba je také úchvatným dílem, navíc útroby schodiště jsou lemovány informace o okolí a fotografiemi Menšíka.

Z Hlíny jsme se pak vydali cestou do Ivančic, ke kterým dojdete z té správné strany, abyste sešli do Ivančic po křížové cestě, takže vidíte i něco z kulturních památek.

Na pěknou neděli či jiný volný den můžu tento výšlap doporučit, je to jistě pěkný výlet i pro rodinku s chodícími dětmi.

turistická známka z rozhledny na hlíně
turistická známka z rozhledny na hlíně
Sdílejte

Ostrá Horka – rozhledna u Soběšic

Výlet na Ostrou Horku
rozhlednu u Soběšic

docela nedávno jsme se s přáteli rozhodli udělat si kratičký výlet na nedaleký vrchol a rozhlednu na něm. Rozhledna se jmenuje Ostrá Horka.

Ostrá Horka - Soběšice
Rozhledna Ostrá Horka – Soběšice foto: (c) rozhledny.webzdarma.cz

Na tuto rozhlednu jsme se vydali jednu pěknou zářijovou neděli, výchozím bodem naší krátké expedice byla konečná zastávka linek MHD u nádraží v Brně – Králově Poli, hantec: v Kéniku u Role, odkud jsme se vydali krátce kolem kolejí a pak přes mostek směrem k turistické žluté trase.
Při cestě jsme potkali malou zahrádku – restaurační zařízení – pro cyklististy a turisty, kde jsme si hned tak ze startu dali škopek, aby se nám lépe šlapalo do očekávaného kopečka.
Po žluté do kopce jsme sice šli, ale cesta byla velmi dobře schůdná, často se střídal výstup s mírnou rovinkou. Minuli jsme při výstupu jednu studánku – Studánku Járy Cimrmana. Po necelé hodině jsme již došli k Soběšicím a jejich části místně zvané Růženec, kudy jsme již mezi rodinnými domy došli k finálnímu asi 300 metrovému výstupu k samotné rozhledně Ostrá Horka.

U rozhledny se dole nachází první triangulační bod ČR, na jehož připomínku je tento bod nikoliv kamenem v zemi, ale pomník připomínající žulový blok.
Rozhledna sama je dvojplošinová kovová konstrukce s točitými schody, který je celkem 90, takže nic extrémně náročného, ovšem i přesto, že se rozhledna tyčí jen do výše 19m, tak při faktu, že její základna je 405 m.n.m. je zní pěkný výhled na Brno a okolí.
Nahoře na horní plošině se nacházejí i tabulky, které Vám pomohou se orientovat v tom, co kde můžete v dáli vidět.

Jako krátký výlet i pro rodinku s malými dětmi mohu tuto trasu doporučit. Celková pěší délka na rozhlednu byla cca 6 km.

Sdílejte

Výlet na Akátovou věž

Procházka na rozhlednu
Akátová věž u Židlochovic

poslední srpnovou sobotu jsme se s pár přáteli z turistického oddílu rozhodli uzavřít prázdninové měsíce procházkou z jižního cípu města Brna směrem na jih, směrem k rozhledně „Akátová věž“, která se od roku 2009 tyčí na kopci Výhon u Židlochovic.

Výlet byl naplánován s výchozím bodem u soutoku Svitavy a Svratky, a dále po červené turistické trase směrem na Rajhrad,
byl jsem mírně zaskočen kvalitou cesty, po které jsme šli, jelikož se jedná o pěšinku v celkem vysokém travnatém porostu, kterým se docela vlečete celé 3 – 4 km, než dojdete k rozumnějšímu terénu někde u kraje Rajhradu.

V Rajhradu jsme se zastavili, důvodů bylo hned několik: podívali jsme se na klášter řádu Benediktýnů a prohlédli si kostelík.
Posléze jsme chvíli debatovali nad významem popisků některých soch před klášterem, nepoučeni jsme se pak odebrali do krčmy, která nabízela lahodně vychlazený černohorský pivní mok.

Po tom co jsme vypili jedno dvě pivka, jsme se vydali na cestu dál za naším cílem, na který jsme po dalším kilometru měli již výhled.

O to víc nás některé fascinovalo, že kopec Výhon prakticky obejdeme ze strany, nicméně od Židlochovické strany jsme si 2,5 km kopeček vyšlapali a odměnou byl krásný pohled na širokou krajinu okolo. Akátová věž je opravdu pěknou stavbou, která Vás zaujme a svým provedením skvěle plní úlohu rozhledny.
Zajímavé je, že na akátové lamely dali nahoru kovové tabulky s nápovědou co vidíte v dáli daným směrem.
Je to fakt úžasné.

Sdílejte

Rozhledna Babí Lom

Výlet na rozhlednu Babí Lom

sobotní den s vyhlídkou moc pěkného počasí, proč se nejít projít na rozhlednu? Otázka byla dávno již zodpovězena, vydali jsme se na Rozhlednu Babí Lom, která se nachází 8km chůze od Hypermarket Globus v Brněnských Ivanovicích.
Měli jsme kliku nejen na počasí, ale i na zvířenu, kterou jsme měli tu možnost pozorovat, jelikož při cestě z Globusu směrem na Lelekovice jsme potkali několik rybníků určených pro chov. Tyto rybníky sice mírně zapáchali, nicméně na jejich hladinách se prohánělo velké množství malých kačenek. A okolo rybníčků zas spousta maminek s dětmi, člověk by řekl, že si tam všichni dali sraz.

Neduhou této cesty bylo, že jsme neustále měli v zádech nějaké cyklisty, kteří – jak je to jejich zvykem – nedají člověku o sobě ani vědět.
Poslední kilometr a půl cesty bylo stoupání, příkré stoupání. Dokonce jsme si mírně zašplhali po přírodních schodech různých velikostí, jak už název Lom napovídá, lezli jsme trochu po kamení, ovšem nahoře na nás čekala rozhledna, s točitým schodištěm a asi 120 schody a byli jsme navrchu. Viděli jsme ten úžasný pohled na celé Brno, Kuřim, Čebín a přilehlé vesničky a maloměstečka.

bali lom rozhledna
Rozhledna Babí Lom (foto: (c) mapy.cz)
vyhled z babi lom
Výhled z Babího Lomu z rozhledny

Cestou zpět jsme šli asi kilometr po kammeném terénu, sem tam jsme chvíli lezli po kamení, sem tam to bylo jako přírodní schody, sem tam jsme přelézali nějaký spadlý strom či větev, ale v pohodičce.

Vydali jsme se jednoduchým klesáním dolů k polím a přes pole (cestou mezi poli) jsme došli až do Kuřimi, kde jsme se zastavili na zasloužený obědový skopíček. A už jsme plánovali další část výletu pro cestu zpět do Brna.

Sdílejte