Archiv autora: admin

Břeclav do Lednice a zpět

Pěšky Lednicko-Valtickým areálem

Poslední květnový víkend jsme využili k procházce Lednicko-valtickým areálem po trase Břeclav – Lednice a zpět.

Předvýletové plánování

naplánovali jsme si pěknou trasu, která měla vést z Břeclavského nádraží kolem Kančí obory k Janovu hradu, odkud jsme se měli vydat na prohlídku zámecké zahrady a také se u Lednického zámku najíst.
Po jídle pak bylo plánováno pokračovat směrem na Tři Grácie a pak pomalu zpět do Břeclavi. Plán byl na odhadovaných 25 km.

Procházkou z Břeclavi na oběd do Lednice

Do Břeclavi se z Brna dostanete za pohldných 30 minut EC vlakem, komfort těchto přeshraničních spojů (protože pokračují do Vídně) mě mile překvapil.
V Břeclavi jsme si na náměstí nakoupili pití v supermarketu, abychom měli na cestu dost vody a vydali jsme se směrem přes řeku Dyji na Kančí oboru, což byl první orientační bod. Odtud jsme pokračovali po turistických značkách na Janův Hrad, musí se nechat, že většina turistických cest v Lednocko-Valtickém areálu je identická s cyklostezkami, a že cyklisté nemají nějaký extrémní návyk upozorňovat Vás na sebe (většina nemá zvonek, nezavolá..), což je na nic, když je máte pořád v zádech.
Cesta na Janův Hrad byla lesem, takže jsme se moc nepekli, v tom ohledu to bylo hodně fajn. Čas od času nás fascinoval, nějaký shozený strom obřích rozměrů.

Janův Hrad

u této památky jsme se zastavili, abychom se k ní dostali museli jsme absolvovat cestu přes polorozpadený dřevěný most, nebo obcházku v délce 1,5 km. Nicméně úskalí jsme překonali, abychom zjistili, že na Janově hradě právě probíhá svatba.
Dali jsme si tedy občerstvovací pauzu, koupili pohledy, udělali nějaké fotky,… překvapil nás fakt, že 3 z 8 z nás se podařilo vylít si pití.K Janovu Hradu jezdí po Zámecké Dyji i lodní přeprava od Minaretu a Zámku, ovšem za ty peníze co za to chtějí, jsme toto dobrodružství nechtěli zažít – navíc jsme sem přišli chodit – prostě na pěší turistiku.

Janův Hrad - foto (c) turistika.cz
Janův Hrad – foto (c) turistika.cz

Od Janova Hrad jsme se pak vydali přes rozsáhlé zámecké louky, které jsou doslova posety mnohaletými duby. Takové duby když nafotíte ze správného úhlu vypadají velmi strašidelně, zvláště na černobílých či obdobně filtrovaných fotografiiích.

Minaret

Po chvíli jsme došli zámeckým parkem až k Minaretu, který postavil architekt Hardtmuth, který nabízí rozhled nad dalekým okolím. Je prý pravdou, že za extrémně výhodných podmínek počasí je prý vidět i věže Stephansdomu v centru Vídně. Minaret nám poskytl další pěkný zážitek na našem výletu, a také možnost zakoupit další pohlednice.

Minaret - Lednice
Minaret – Lednice (foto – zamek-lednice.info)

Po prohlídce a vyhlídce z věže Minaretu jsme se vydali k Lednickému Zámku na prohlídku zámeckých zahrad, obdivovali jsme krásy dalších svatebčanů a posléze jsme se vydali na oběd do restaurace nedaleko zámku, kde jsme se pořádně nadlábli a kde jsme shodou náhod potkali krátkou přeháňku, která se mezitím co jsme jedli odehrála venku. Takže jsme měli i to štěstí, že jsme nezmokli.

Cesta z Lednice do Břeclavi

Po vydatném obědě jsme se vydali na cestu zpět, ale tentokrát s cílem shlédnout po cestě 3 grácie, nicméně ve svižnějším tempu dojít již do Břeclavi a odjet zpět směr Brno.
Původně odhadovaných 10km cesty zpět se nám dle GPS měření natáhlo na necelých 16 km, takže ke konci cesty jsme již moc sil neměli. Zažili jsme právě na cestě zpět zajímavou kuriozitu. Potkali jsme v jednom místě rozcestník, který uváděl 8,5 km do Břeclavi, ovšem po ujití další 700 metrů podle GPSky jsme našli další rozcestník, který byl na stejné trase a uváděl 8,5 km do Břeclavi, nejprve jsme se nezalekli, jen jsme se trochu podivili a šli dál, kde jsme po dalších 700 metrech našli „8km do Břeclavi“ ceduli, tak jsme si povzdechli nad tím, jakou technologií je vzdálenost měřena, jaká je tam asi možná odchylka a kde se asi mohla stát chyba?
Nevadí, stejně musíme dojít do Břeclavi.
Po cestě jsme šli mezi Lednickými rybníky, viděli v dáli monumentální Apollónův chrám, a samozřejmě i 3 Gracie, kde jsme přišli zrovinka v momentě kdy jiná skupina turistů měla výklad od průvodce, který jsme díky akustice v místě taky částečně vyposlechli.
Pak už jsme jen prosili ať naše nohy vydrží ještě kousek do Břeclavi, s jednou malou fotopauzou u Hubertovi kaple, a pak už jsme si to doklapali do Břeclavi a na vlak. Poslední 2 km byly už mírným utrpením.

Celková délka byla cca 36 km, zabrala nám 6 hodin a 45 minut chůze k tomu. Tento výlet můžu doporučit, ale doporučil bych stějně tak naporcovat si ty úseky, a možná se sem tam poposunout tím kočárem co jezdí v parku, nebo tou loďkou a nebo historickým vláčkem, který je mezi Lednicí a Břeclaví vypravován.

Sdílejte

Jeskyně Pekárna

Výlet na Pekárnu

Svým až 6 m vysokým a 23 m širokým portálem se otevírá do údolí Říčky. Představuje významné archeologické naleziště, které je chráněno jako kulturní památka České republiky.[1] Jeskyně je tvořena jedinou 64 m dlouhou chodbou, která je téměř až na konec osvětlena denním světlem. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem. (zdroj: Wikipedia (bit.ly/1lAtuw9))

pohled ven z jeskyně Pekárna
Jeskyně Pekárna, pohled ven

Tento náš výlet byl velmi zajímavý, jelikož jsme vyrazili za drobné nepřízně počasí, což byl drobný, ale vytrvalý, déšť. Výchozím bodem bylo Mariánské údolí, odkud jsme šli lesem kolem Říčky s jednou zastávkou na občerstvení na Muchově Boudě. Po dobrých 8km jsme se dostali do lesa, který již neměl upravenou cestu, zde nám moc vhod nepřišlo to, že od deště byla neupravená cesta velmi rozblácená, a vzhledem k faktu, že pršelo i dva dny zpět, začala Říčka, kterou jsme museli párkrát překračovat, nabývat z potoka (kterým je běžně) opravdu rozměrů malé řeky – říčky Říčky. Ovšem procházka byla celá v pozitivním tónu, potkali jsme po cestě i nějaké to chovné zvířectvo.

kozenky
dvě kozy

Za chvíli jsme na Pekárnu dorazili, je to opravdu veliká jeskyně, za 2. světové války se zde schovávali lidé před leteckými útoky, a na Wikipedii a jiných zdrojích se můžete dozvědět o významných archeologických nálezech v jeskyni Pekárna a kolem ní. Na stěně jeskyně Pekárna bylo objeveno i několik arceologicky významných kreseb. Nicméně v dnešní době, kdy se tam na stěnu podepisuje kdejaký nevychovaný turista, asi na stěně nic moc zajímavého nenajdete.

Cesta z Pekárny pokračovala směrem na Ochoz odkud jsme se již vraceli do Brna, museli jsme ovšem občas překonávat velmi blátivý terén, a sem tam spadlý strom.
Tento výlet Vám ovšem můžu doporučit, zvolíte-li období, kdy alespoň 5 dní nepršelo, tak je to fakn a jednoduchý výlet i pro rodinku s malými dětmi (bez kočárku).Celková délka z Mariánského Údolí, přes jeskyni Pekárna do Ochoze u Brna je cca 15km.

Sdílejte

Gulášovka

Gulášová polévka

na jednodušše připravitelnou gulášovku potřebujeme:

hovézí maso (nejlépe kližku)
cibuli
trochu oleje
klobásku
brambory
sůl, pepř
papriku mletou, nebo gulášové koření
drcený kmín
celé nové koření a jalovec

Postup přípravy gulášovky:

kostičky hovězího
Kostičky hovězího, které je ještě třeba nakrájet

nakrájejte si maso a klobásku na malé kousíčky, také brambory si předem rozkrájejte na malé kostičky, nadrobno si nakrájejte jednu cibuli a připravte si k ruce veškeré koření. Také si nachystejte půllitr vody.

Dále si do adekvátně velkého hrnce, ke kterému máte i poklici nalijte trocha oleje a zapalte si pod ním mírný oheň.
Dejte do mírně rozpáleného oleje osmažit cibulku a tu posypte přiměřeně pepřem, cibulka takto lépe pustí chuť.

gulášovka ve fázi přípravy
cibulka s masem se smaží

Následně přidejte k cibulce nadrobno nakrájené maso a nechte jej ať pustí do cibulky šťávu a zatáhne se.
Přidejte ostatní koření (papriku, gulášové, několik kuliček jalovce a nového koření, sůl a drcený kmín), a pod chvíli zalijte půl litrem vody a za občasného míchání nechte povařit cca 20min.
Následně přidejte litr vody a brambory s klobáskou a nechte povařit dalších 30min.

gulášovka před zalitím
gulášovka před zalitím vodou

Polívka je pak prakticky hotová, pouze ji ochutnejte a dochuťte dle Vašeho jazýčku. Případně v této fázi můžete přidat chilli, polévkové bylinky, nebo Maggi.

Přeji Vám dobrou chuť.

 

Sdílejte

Dovolená v Chorvatsku

Můj tip na dovču v Chorvatsku

Na základě zkušeností získaných za několikanásobných pobytů naší rodiny Vám můžu doporučit ubytování v apartmánech v Chorvatsku, jižní Dalmácie, poloostrov Pelješac, letovisko Orebič.

Výběr lze uskutečnit z 5 apartmánů o kapacitě ubytovaných osob 2+1, 2+2, 2×4+1, 4+2.

Každý z apartmánů je vybaven klimatizací, sprchovým koutem, WC, SAT-TV, kuchyní s rychlovarnou konvicí, mikrovlnou troubou a chladničkou podle velikosti apartmánu.

K dispozici je i zahrada s posezením u venkovního grilu.

Komunikace přímo s majitelem a provozovatelem ubytování je možné přímo na odkazu: http://www.orebic-apartments.com/

Komunikace je možná v chorvatštině, němčině, angličtině i v češtině.

Případné další informace je možné získat na e-mailu oldondra@seznam.cz, je zde možná i zprostředkovaná komunikace s majitelem objektu.

tip na dovolenou v Chorvatsku

Sdílejte

Česnečka

Česnečka jednoduše

na česnečku potřebujeme:

spoustu česneku – čím víc tím líp
cibuli
trochu oleje
majoránku
hovězí bujón (1 kostku na půl litru)
vejce
chleba (na krutonky)
sůl, pepř

Fáze 1: Oloupeme dost-statečné množství česneku
Fáze 2: Nakrájíme cibulku na jemno! – nesolme slzami; rozmačkejme česnek

Následně ve fázi 3, si v hrnci dáme smažit na mírný plamen cibulku s česnekem, jakmile vidíme, že drcený česnek začal být smažený – rozdělí se na malé kapky česneku, tak začneme přidávat koření:
sůl, pepř, můžete trochu sušeného libečku, a následně zalejete vodou, podle množství vody přidáte hovězí bujón a necháte pár desítek minut vařit.

Potom ochutnáte, a doplníte to, co tomu ještě schází – dle chuti, a přidáte na kostičky nakrájené brambory, pokud máte.
Ve finální fázi – až máte měkké brambory, ještě jednou ochutnáte a dochutíte. Následně nasypete dovnitř trochu majoránky a rozkvedláte dovnitř 1-2 vejce. Polévku vypnete.

Podávejte s chlebovými krutonky.

 

 

 

 

Sdílejte

Pěšky směr Wellness hotel Bahenec

Návsí – Jablunkov – Písečná – Bahenec

jak jsme tuhle šli do wellness Bahenec pěšky

no, ta trasa je relativně pěkná, hlavně když je pěkné počasí, protože všude kolem sebe, hlavně na trase Jablunkov – Písečná až po rozcestí Kotelnice hájenka, vidíte Moravskoslezské Beskydy.

Nicméně vezmu to od začátku, pobyt ve Wellnessu Bahenec jsme dostali s přítelkyní k narozkám, a to vč. pívní lázně, takže jsme se na to náležitě těšili. I přes můj odpor k masážím, jsem věřil, že to bude super víkend.

Protože jsme nadšenci do pěší turistiky okamžitě jsem zavrhl variantu, že bychom snad jeli hotelovým taxi. Domluvili jsme se, že půjdeme pěšky.

Dojeli jsme vlakem do Návsí (Nawsie), celou cestu po severu jsem obdivoval, jak všechny cedule většině měst a na nádraží jsou dvojjazyčné, a pobavil jsem se také když jsem ve vlaku slyšel někoho opravdu použít výraz „synek“ – protože do té doby jsem to znal pouze z písničky Jaromíra Nohavici (Do prdele práce), nicméně líbí se mi, jak jsou nářečí rozmanitá.

Z Návsí jsme se vydali celkem jednoduše (rovnou za nosem) až do Jablunkova na autobusové nádraží, u kterého – jak jsme se dozvěděli po dalších 2,5km jsme měli po té modré jít doleva, a nikoliv doprava. Tato chyba, rozpoznaná jako chyba zašlého turistického značení naučné stezky, znamenala, že jsme si prošli a prohlédli celý Jablunkov.
Vrátili jsme se posléze zpět na autobudové nádraží a vydali se správným směrem, cesta byla taková, že jsme vlastně pořád šli do kopce, v některých momentech do docela strmého kopce, v tyto chvíle jsem míval myšlenky na to, koupit všem, kteří nás wellness pobytem obdarovali, poukázku na povinnou procházku do tohoto kopce. Nicméně kopec jsme zdolali.

Musím všem, kteří zvažují pěší cestu do kopce na Bahenec tuto cestu doporučit, je pěkná, nicméně doporučím i další náhradní oblečení (to, ve kterém půjdete 100% propotíte) a upozorňuji, že do kopce jdete nepřetržitě 6,5 km. Celá trasa (mínus procházka po Jablunkově) má kilometrů 9.

Pobyt ve Wellness hotelu Bahenec

zmíním se také několika slovy o pobytu ve wellness hotelu Bahenec,

Bahenec - horský Wellness hotel
Bahenec – horský Wellness hotel

mohu všem doporučit, je to tam dobře vybavené, lidi jsou hodní a ta pivní lázeň je opravdu fajn. Dostali jsme také uvítací drink, jehož velmi originální složení tu neprozradím, ale mohu říct, že jsme jím byli příjemně překvapeni. Pokoj byl prostorný, koupelna také, prostředí lázeňských procedur bylo úžasné, zvlášť se mi líbilo francouzské okno u bazénu s výhledem na Moravskoslezské a Slovenské Beskydy. Doporučuji zde strávit několik dní odpočinku každému.

Tip na závěr

Bohužel jsme byli cestou velmi znaveni, jinak bychom si vyšli na výlet na Česko-Polsko-Slovenské trojmezí, které je v docházkové vzdálenosti. Tento výlet jsme si tedy nechali na později.

Sdílejte

Pěšky nad Brnem

Velká Klajdovka – Bílovice – Útěchov – Ořechov

Výlet začal u MHD zastávky Velká Klajdovka v Brně, kousek od této zastávky se nachází i známý hotel Velká Klajdovka, u kterého je parking s pěkným výhledem na prakticky celé Brno. Tento výhled můžu všem doporučit, jen bych Vám přál pěkné počasí, když už se zajdete na Brno od Velké Klajdovky podívat.

Pro ty, kteří neví tak Velká Klajdovka je přírodní památka, která zahrnuje stepní a lesostepní svahy s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Z Velké Klajdovky jsme se vydali po zelených turistických značkách, nejprve směrem na Kopaniny (tur. rozcestník), kousek od kterého je další přírodní zajímavost, kterou je jeskynní útvar „Šumberova díra“, nicméně jsme od Kopanin pokračovali stále po zelené trase směrem k Resslovu pomníku. V současné době v okolních lesích, o které se starají studenti a profesoři z Mendlovky (MZLU), probíhají úpravu porostu a pěstování nových školek.

Resslův pomník, je další zajímavostí, kterou doporučím, abyste si nenechali ujít.

Resslův pomník
Resslův pomník (foto: turistika.cz)

Josef Ressel byl lesník, vynálezce lodního šroubu.

Po prohlídce informační tabule u Resslova pomníku, jsme se vydali zpět na zelenou a po pár desítkách metrech jsme narazili na další zajímavost zdejší lesů: Památník Vánočnímu stromu republiky, který je zde k připomenutí prvního Vánočního stromu určeného na náměstí, na Vánoce roku 1924.

Další terén byl po nedávném polomu mírně obtížný (překračování stromů), nicméně jsme pokračovali po zelené směrem na Bílovice nad Svitavou. Další zastávku jsme si udělali u Studánky Leoše Janáčka.

Studánka Leoše Janáčka
Studánka Leoše Janáčka (foto: turistika.cz)

Následně už jsme dorazili do Bílovic nad Svitavou, cesta, která následovala nás, ač připravené, mírně zaskočila tím, že trasa směrem na Útěchov z Bílovic byla hodně do kopce, nicméně utřeli jsme pot z čel a vyrazili dále – oběd byl plánován až v Útěchově.

Co nás zaskočilo více, bylo to, že vzdálenosti podle turistických ukazatelů neodpovídají GPS měřeným skutečnostem, a to tak, že jdete místo 4,5 km ve výsledku 6,5.

Do Útěchova jsme dorazili značně vyhladovělí, sedli jsme si do malebné restaurace „Za Sedmero“ a dali si oběd. Bylo nám po obědě jasné, že již nikam daleko nedojdeme, takže jsme zvolili cestu mírně zpět a na západ směrem na Ořechov, kde jsme mohli na cestě pozorovat koně ve výběhu, dobře zbudované a aktivit plné hřiště pro děti a mládež se spoustou druhů moderních prolézaček a houpaček, až jsme si zasteskli, že nám není deset, abychom se taky na nich mohli vyřádit – rodinnám s dětmi doporučujeme tuto část výletu, je fajn být v přírodě.

Z Ořechova jsme již jeli MHD a zde už není co vykládat.

Byl to takový středně dlouhý výlet, chůze bez přestávek nám trvala 3,5 hodiny v třech dospělých.
Celková délka tohoto výletu byla 19,5 kilometru.

Nechte se inspirovat na tento výlet Těsnohlídkovým údolím až do Útěchova a Ořechova!

Sdílejte

Recept na Tequila Sunrise

Tequila Sunrise – aneb když Slunce vychází

přísady:

  • 6 cl Tequila
  • 12 cl Pomerančový džus
  • 2 cl Grenadina

postup:

Sklenici zasypeme kostkami ledu, přidáme Tequilu a nalejeme džus. Poté dokápneme grenadinou. Grenadina je hustý sirup, který sedne na dno a vytvoří tak velmi pěkný efekt.
Skleničku můžeme dozdobit řezem pomeranče.


Sdílejte

Čuník na černém pivu

Čuník na černém pivu

pro přípravu lahodné večeře z vepřového masa, které upečeme na pivě zkuste tento můj originální recept.
Potřebujeme:

800 gramů vepřové kýty – nebo podobného libového masa
1 cibuli velkou, nebo dvě malé.
1 stroužek česneku
1 tmavé pivo
koření, které se k vepřovému hodí – steakové, na pečeni apod.

Příprava vepřové pečeně na pivě

1) nakrájíme cibulku a česnek na jemno, následně cibulku s česnekem lehce osmahneme dokud nezačne chytat barvu.
2) přilijeme černé pivo – asi 300 ml, a doženeme k varu.

Vepřová pečeně - příprava

3) uděláme zářezy do kýty, abychom ji mohli vevnitř vysypat směsí cibulky a česneku.

Vepřová pečeně - připravujeme

4) dále kýtu posypeme cibulkou a česnekem, který se nám vařil v pivu a podlijeme kýtu pivem.
5) posypeme kýtu kořením.

6) následně ji za teploty 150 stupňů pečeme po dobu 75ti minut zakrytou ve skle.
7) poté odkryjeme poklici a zvýšíme teplotu na 180 stupňů na dalších 20 minut.

A pečeně je hotová! Ideální příloha jsou buď brambory, nebo rýže.

Čuník na pivě
Čuník na pivě – již částečně zkonzumovaný
Sdílejte